Novozélanďané (Kiwis) jsou přívětivým opakem tamní drsné přírody

Nový Zéland – poprvé jsem se o této zemi dozvěděla jako nejspíš většina z vás, z filmu Pán prstenů, ve kterém Peter Jackson využil přírodní krásy novozélandských pastvin a vysokých hor k vytvoření kouzelného světa elfů, trpaslíků a celé Středozemě. V době, kdy vyšel první díl trilogie, bylo pro malou holku z pohraničního města České republiky prakticky nepředstavitelné, že se tam kdy skutečně vydá. Jak léta plynula a možnosti se měnily, já se najednou přistihla, jak při vzpomínkách na své dětství zároveň pozoruji malým okénkem boeingu přibližující se Severní ostrov Zélandu. Po více jak 40 hodinách na cestě, kdy jsem se nedostala z umělé klimatizace letiště, mě mořský vzduch Aucklandu udeřil do nosu a já se poprvé zhluboka nadechla kyslíku jižní polokoule.

Hned od začátku bylo patrné, že Nový Zéland se podobně jako mnohé exotické destinace, stále více soustřeďuje na zisk z turismu. Díky tomu považují někteří obyvatelé jiných, turisticky atraktivních zemí cestovatele převážně za chodící peněženky. Nový Zéland se ale tomuto zvyku vymyká a my jsme byli od počátku cesty nadšení přetrvávající vlídností místních obyvatel. Ti jakoby dokázali vycítit, když jste ztracení a hned vám podají pomocnou ruku. Nevíte si rady, jaká koupit rajčata? Nevadí, s vámi se totiž zeleninou probírá i místní kiwík, který je podle všeho odborník a o každém druhu je schopen vyprávět přes 10 minut. Nebo jste se ztratili v parku? Vypadáte-li podle všeho dostatečně zmateně, dostane se vám královského svezení automobilem až do vašeho hotelu. Lidé zde jsou přívětivým opakem místní drsné a nezkrotné přírody, vysokých štítů hor a hlubokých údolí, ve kterých se zrcadlí rychle tekoucí řeky.

Při našem výstupu na Ben Lomond poblíž Queenstown se mi při pohledu zpět do údolí a na okolní štíty hor chtělo ve stejnou chvíli křičet radostí, skákat 3 metry do vzduchu, i brečet dojetím nad tím jaké mám štěstí, že mohu něco tak krásného vidět na vlastní oči a ne jen z televizní obrazovky za doprovodu hudby Howarda Shora. Jedno tak vím zcela jistě, ztracená sama hluboko mezi novozélandskými horami jsem se nikdy necítila svobodnější.

Autorka Petra Lasovská je zaměstnankyní Cestovní kanceláře Go2.

https://www.ckgo2.cz/zajezdy-ckgo2#path=destination/novy_zeland